Přehoupl se rok 1980 a na moravské scéně se vyprofilovaly tři avantgardní zemědělská družstva. JZD Agrokombinát Slušovice, JZD Mír Práče a JZD Budovatel Kamenice. Přes pozemky posledně jmenovaného procházela úzkorozchodná trať Rudník - Kamenice - Tasov, kterou se tehdy ČSD rozhodly zrušit. Představitelé JZD Kamenice využili všech svých konexí ve vládních a stranických orgánech a podařilo se jim dosáhnou převodu úzkorozchodky pod správu JZD Kamenice a získat i prostředky na její rekonstrukci. Úzkorozchodka byla kolejově oddělena od normálního rozchodu. Proběhla rozsáhlá rekonstrukce svršku i spodku, v některých místech byla trať přeložena a začalo se uvažovat o jejím postupného rozšiřování. Na rozdíl od ČSD pochopili Kameničtí turistickou atraktivitu své železničky i význam turistiky pro budoucnost. A kromě vnitropodnikové nákladní dopravy se začali orientovat i na dopravu osobní s důrazem na letní turistickou sezónu. Jelikož si ČSD ponechalo většinu vozidel, nakoupili Kameničtí potřebná vozidla v zahraničí, zejména od maďarských soudruhů V roce 1982 byla rekonstruovaní železnička slavnostně otevřena. Historie této jihomoravské takřečené Kamenické dráhy se datuje do 80tých let 19. století, kdy byly postupně položeny koleje o rozchodu 760 mm z Rudníku do Prakova a Kamenice. V Prakově začínala lesní železnička pro svoz dřeva z rovinatých lesů mezi Prakovem a Radostovicemi. Celková délka tratě za první republiky byla něco přes 50 kilometrů. V současnosti je to méně, neboť stávající provozovatel dráhy, JZD Budovatel Kamenice, nestačilo ještě všechny úseky zrekonstruovat a obnovit na nich provoz. V době svého největšího rozkvětu za První republiky na ní jezdilo 5 parních lokomotiv U37, 3 osobní vozy B/u, 6 osobních vozů Ci/u, 2 vyhlídkové vozy Cai/u a 2 služební vozy DF/u. Z 48 nákladních vagonů bylo 8 plošinových Pa/u, 20 oplenových O/u, 10 vysokostěnných Va/u a 10 zavřených Za/u. Většina vagonů byla vyrobena ve vagónce v Győru. A na tuto maďarskou tradici navázalo později i JZD Budovatel. A tato železnička se stala skutečností i v MSTS. Jedná se o přestavbu tratě Zapadlá od Ivana Siváka na rozchod 760 mm a její prodloužení o cca 20 km. Trať jsem původně nazval JZD 760 mm, což znamená Jihomoravská zapadlá (ve smyslu zapomenutá) dráha. Po konzultaci s cimrmanology a doplnění městečka Brniska a Meteorologické stanice Tisovec pak pak Jihomoravská Zimrmanova dráha.